Život se psím sportovcem
Život se psím sportovcem
Chodíte s pejskem na cvičák? Běháte s ním či jinak sportujete? Jestli ano, tak máte doma psího sportovce a vy jste trenér, psycholog a výživový poradce v jednom. Pokud se svým parťákem sportujete, ať už děláte flyball, dostihy, agility, sportovku či jiné sporty, nikdy to není jen o tom psa vytáhnout z auta, odběhnout závod a zase ho uložit. Bohužel se s tím stále setkávám ve velké míře. Věřím, že když se o tom bude ještě více mluvit a psát, tak dojde ke změně. Představte si lidského sportovce, ať už profesionálního či amatérského, jak bez jakékoliv přípravy vybíhá na sprint, běží maraton nebo vzpírá závaží. Samozřejmě by nepodal kvalitní výkon, ale hlavně by ho to s velkou pravděpodobností stálo jeho zdraví. To samé platí u psího sportovce, ať už máte sport jako koníček nebo plánujete velké závody.
Spousta lidí si myslí, že dostačující příprava psa na daný sport je trénink konkrétního sportu, ale opak je pravdou. Můžeme si to zase porovnat s lidmi, žádný hokejista netrénuje jen hokej, běžec jen neběhá a plavec jen neplave. Všichni sportovci zařazují do svých tréninkových programů i tréninky na sílu a výkon, a také protažení a regeneraci. To hlavně potřebují, aby kvalitně mohli dělat svůj sport.
Samozřejmě každý sport je zaměřený více či méně na něco jiného. Dostihoví chrti budou potřebovat více trénovat výbušnost a sprint, naopak saňoví psi se budou zaměřovat na vytrvalost a sílu. Pes, který běhá agility, bude potřebovat oboje, jelikož při běhu překonává spoustu překážek. Proto je důležité pečlivě promyslet tréninkový plán.
Než se vrhneme ke konkrétním příkladům tréninků je důležité si uvědomit, že před každým tréninkem by se měl pes zahřát a aktivně protáhnout. To docílíme tak, že psa vychodíme, aby se zahřál a zvýšila se mu tepová frekvence. Vezmeme si pamlsek či hračku a pejska navádíme k otočkám na jednu a druhou stranu, proplétání okolo nohou (osmičky, slalom), pes skočí předníma nohama na nás a natahuje se za pamlskem. Tím krásně zahřejeme svaly a snížíme riziko zranění. Po každém tréninku by mělo následovat vychození psa, aby se mu snížila tepová frekvence a pejsek se i psychicky uklidnil, poté pasivní protažení, které spočívá v tom, že pejsek se aktivně neprotahuje sám, ale my zavedeme kloub do určité polohy a v té chvíli držíme. Toto protahování už je složitější a měl by se ho člověk naučit pod odborným dohledem. Protahování je velmi důležité k uvolnění a regeneraci svalů. Pokud nebudeme protahovat mohou svaly zatuhnout, sníží se rozsah pohybu a může dojít nejen k horšímu výkonu, ale i k zranění. Musíme dávat také pozor na to, aby byl pes před i po výkonu v teple a v suchu. Proto je dobré v zimním období psa oblékat.
Teď se zaměříme na konkrétní formy tréninku. Silový trénink, který je důležitý k vytvoření svalů a posílení středu těla, nemůže pes dělat jako lidi (chodit do posilovny). Musíme vymyslet alternativní řešení. K posílení zadních nohou může pejsek tahat závaží, běhat do kopce. U předních nohou je vhodné hrabání, chůze pozadu do kopce. Nejvhodnější je posilování celého těla jako celek, to docílíme chůzí v hlubokém písku nebo hluboké vodě. Chůze v hluboké vodě je obzvlášť prospěšná, jelikož pejsek nezatěžuje klouby, ale svaly díky vlastnostem vody, jako je vztlak, hydrostatický tlak, přilnavost a víření, jsou zatíženy mnohem více než při chůzi na suchu. Posílení středu těla je velmi důležité proto, aby pes byl schopný udělat správný skok, správně vypracoval zatáčku, udržoval pevnost a rovnováhu celého těla. Ideální k tomuto tréninku jsou balanční pomůcky. Díky nim pejsek rozvíjí svou rovnováhu, symetrii mezi pravou a levou stranou a posiluje břišní a zádové svaly. Toto cvičení je velmi náročné, proto by se mělo začínat pomalu a opatrně.
Trénink výkonu přizpůsobujeme danému sportu. Pokud máme pejska sprintera, nebudeme ho nutit běhat dlouhé vytrvalostní tratě, ale ideálně střídáme rychlý sprint s chůzí. U vytrvalostních sportů zase trénujeme běh, kdy pes běží na méně procent delší čas.
U všech typů tréninku jak silového, tréninku na výkon nebo trénink konkrétního sportu, začínáme kratšími intervaly s menší zátěží. Postupně zvyšujeme buď interval nebo zátěž. Vždy bereme ohled na fyzický stav sportovce.
Další důležitou částí tréninkového programu je regenerace. I pejsek potřebuje mít den v týdnu, kdy si odpočine. Odpočine si jak fyzicky, tak psychicky. Stálý trénink a závody jsou pro pejska velmi fyzicky, ale i psychicky náročný. Výborný pomocník v regeneraci svalů je masáž. Trénink zvyšuje svalový tonus, svaly se stávají zatuhlé. Pravidelná masáž uvolňuje svaly, zvyšuje prokrvení tkáně, pomáhá odvádět nahromaděné metabolity a eliminuje stres.
Neméně důležitou roli ve výkonu, regeneraci a zdraví hraje výživa. Ať už barfujete, vaříte nebo dáváte granule, vždy musí vašemu pejskovi perfektně sedět. Určitě by krmná dávka měla být vysoce stravitelná a vyvážená. Zase se jedná o to, jaký sport pejsek dělá, pokud je to sprinter, potřebuje v krmné dávce více sacharidů, naopak saňový pes bude potřebovat vyšší množství tuků. U všech aktivních psů je vhodné přidávat do krmiva chondroprotektiva. Výživa psa je rozsáhlé mnoho diskutované téma, které by obsáhlo ne jeden článek. Zda pejskovi strava sedí můžete pozorovat na jeho tělesné kondici, kdy by sportovní pes měl mít cítit žebrat, měl by mít vidět vrcholky bederních obratlů, pánevní kosti začínají vystupovat, břicho je zatažené a pas má viditelný. Dále můžeme pozorovat velikost a konzistenci exkrementů nebo si dojít k veterináři udělat kontrolní krevní testy.
Možná vám teď přijde, že mít doma psího sportovce, je věda a strávíte tréninkem všechen čas. Ale to určitě není pravda. Každý trénink by měl být krátký a psa i vás by měl bavit. Pokud máte strach, že nebudete dostatečně trénovat konkrétní sport, tak se nebojte. Uvidíte, jak to vašeho psa začne mnohem více bavit, bude si jistější, rychlejší, obratnější, a hlavně vše bude o něco bezpečnější. A to je přeci nejdůležitější.
Ing. Tereza Brunclíková
